NovinkyPovídkyKrátké povídkySci-fi romány a novelyWesternyPC příručkyJiná díla
Josef Pecinovský | Povídky

Zabij Pastora

Celý sborník obsahuje tyto povídky:
Lovci lidí
Svitky ze Sahary
Věrozvěst z Pompejí
Molón Labe
Stěna z temnoty
Římané= v New Yorku
Řím v plamenech
Průsmyk
Zabij Pastora

„Čas meandruje.“
To byla úvodní věta jeho kurzu. Odmlčel se a čekal na naši reakci. Přiznám se, že jsem v tu chvíli naprosto nevěděl, co tím míní. Pravda, dokázal jsem si představit meandry řeky, ale…
„Ano, přesně tak to je, Trentone,“ řekl Hassan, jako kdyby mi četl myšlenky. Ostatně, ani nemusel, právě to, co mě, napadlo v té chvíli asi každého, a on si vybral mě, protože jsem asi vypadal nejhloupěji.
„Jistě nevíte, co si pod tím máte představit.“ Uchopil do ruky provázek a nechal ho viset volně dolů. „Patrně jste přesvědčeni, že čas běží takto, a ono se to tak také jeví. Časových os jste jistě viděli spoustu, a vykazují ji všechny grafy. Jenže co se stane, když na čas působíme silou?“
Jistě, je to nesmysl, řekl jsem si, jakou silou lze působit na čas? Ale on zatlačil na ten provázek shora i zdola; jistě, nebyl to obyčejný provázek, měl v sobě nějakou měkkou strunu. Provázek se prohnul, až vytvořil cosi podobného meandru řeky.
„Ano, stane se přesně tohle. Můžeme časem procházet přímo, v jeho hlavní ose, tedy v lineálu, nebo si můžeme cestu zkrátit,“ a ukázal tam, kde se provázek v ohybu málem dotkl sám sebe.
Ano, takhle přece skutečně meandrují řeky! A časem se stane přesně to, co nám tady teď Hassan předváděl na primitivní animaci provázku.
„Jak je dlouhá ta smyčka?“ padl dotaz.
„Místa, kde se proud téměř dotýká své minulosti či budoucnosti, jsou vzdálena zhruba dva tisíce let.“
Dva tisíce let, ale to znamená…
Odložil provázek a zapnul projekci. Mohli jsme vidět schematické znázornění meandru.